Kalendář závodů

RGPL Summer Cup - DTM

Monza | 11.7.2021 20:15


 

SRC 24H of Spa Francorchamps

17. - 18.7.2021 13:00


 

RGPL Summer Cup - DTM

Istanbul | 25.7.2021 20:15


 

RGPL Summer Cup - DTM

Baku | 8.8.2021 20:15


 

 

 

RGPL Summer Cup - DTM

Barcelona | 22.8.2021 20:15


 

Michal Harmáček

    Po nějaké době píši dojmy o menším multiclass šampionátku na celkově pěti tratích.
    Nový tým Phyllobates Terribilis, tedy krásně na sebe nalepené žáby, a nové tratě Okayama, Nogaro, Sonoma, Lime Rock a Jerez. To jsou tratě, kde jsme se utkali ve dvou třídách, kde vedle sebe bojovala vozidla Porsche 911 GT3 Cup a BMW M2. Jsou to auta, co si jsou hodně podobná, a tak rozdíly v celkových časech nejsou nijak astronomicky od sebe. Navíc tratě, které jsme jeli, jsou pro tyto dvě kategorie naráz celkem výzva. Některá víc, některá méně. Nicméně míst na předjíždění není moc, a tak hodně záleží, jak se kdo bude chovat k ostatním. Navíc prvně byla kvalifikace nastavena na 20 minut a pouze jedno měřené kolo. Což je opravdu výzva, dle mě ale dobrá, jelikož to nutí více trénovat a dá se na tom i vydělat, i lepší jezdci mají problém zajet vždy jedno měřené kolo velmi dobře.

    První jízdu v Okayamě jsem bohužel pro nemoc vynechal. Na druhé Nogaro jsem již byl přítomen a prakticky si prvně vyzkoušel Porsche v závodním režimu. Pro mě to je celkem výzva, protože je problém to auto držet. Dá se snadno poslat do smyku a uklouzne, když už si člověk myslí, že to zvládne. Takže ani výsledek nebyl slavný. Nicméně jsem pořád nováček a tak to tak i beru, snažím se pořád zlepšovat a bojovat s nervozitou a chozením do soubojů. To, co mě pořád pronásleduje, je brždění do zatáček, tam strašně moc ztrácím v časech a přicházím o pozice. Jelikož když už se rozhodnu to tam pustit a bojovat, zarazí mě hrozba letu mimo trať a hlavně to, že někoho vezmu s sebou.

    Třetí jízda na Sonomě už byla ale o poznání lepší. Ačkoliv jsem na tom s psychikou byl stále stejně, na trati jsem se cítil jistěji a nebýt jedné velké havárie, která mě na víc jak minutu poslala do boxů opravovat a mého oblíbeného překročení rychlosti v boxech, mohlo to dopadnout mnohem lépe. I tak jsem ve své kategorii dojel na pěkném devátém místě. Závod mě o poznání více bavil a bylo to znát i na jízdě.

    Čtvrtý závod byl na trati se jménem Lime Rock. Je to hodně klikatá trať s horizonty, zatáčky jsou tam ostré a při tréninku jsem byl rád, že jsem se dostal s časem pod minutu. Pravda, sice jsem ho zlepšoval, ale myšlenka na jízdu s plnou tratí rychlých aut, k tomu uklouzané Porsche, mě děsila. Nakonec se k tomu přidal déšť a tak jsem se nakonec rozhodl nejet. Vím, jak jsem tam lítal, a jet ještě na mokré trati, to byl bych neřízená střela pro ostatní. Ke konci závodu, po závodě a takhle zpětně toho ale lituji. Do závodu mám pocit nastoupilo jen 13 Porschí a tak stačilo jet opatrně a byl byl na bodech. Dvě Porsche závod nedojela a tak jsem přišel celkově o dost bodů a mohl se tak posunout o pěkný kus výše v celkovém pořadí.

    Pátý a poslední závod byl v Jerezu. Startoval jsem desátý a hned po startu jsem to vylepšil o jednu pozici. Hodně dlouho jsem jezdil stále stejně, ale jak jsem potkával stále více BéeMWáků, tak mě stahoval Dudo, kterému jsem po krůčkách stále víc a víc ujížděl. Pak přišlo bohužel pár chyb, předjetí, ale pořád nic strašného. S Dudem jsme se přetahovali o pozice, jednou jsem udělal chybu já, jednou zas on. Ale bohužel jak se sjížděly gumy tak auto začínalo víc a víc klouzat, i když gumy byly kolem 90%. Nicméně přišla větší nehoda, po které jsem se došoural do boxů a tam chvíli pobyl. To mě srazilo na finální dvanáctou pozici a celkově pak na místo 17. 

    Co k tomu dodat, jeli jsme, chybovali a odnesli si zkušenosti do dalších jízd. Protest na mě mám pocit nepřišel žádný, tak nakonec to není taková rána, jak jsem původně na začátku šampíku čekal.

 

Karel Němec

    Letos se toho hodně změnilo. Po neshodách jsem se rozhodl opustit Race For Fun, tým, který mě provázel více než polovinou mé simracingové „kariéry“, a založit buď nový tým, nebo se k někomu přidat. Nečekal jsem, že se nakonec sejde znovu skoro celý Race For Fun, a co víc - že se mi povede přitáhnout zpátky k závodění Péťu Fikara alias Morba, kterého jsem zpracovával snad čtyři roky. Podle jeho posádky v desetihodinovém závodě v Brně roku 2013 jsme si pak dali název Phyllobates Terribilis a i u skinů jsme vyšli z tehdejšího Mercedesu SLS.

    Naší první sezónou byl právě Touring Car Cup, série, která ve mě vyvolala poněkud smíšené pocity. Těšil jsem se, že si zase zajedu s cupovým Porsche,  poněkud mě ale děsil výběr, s výjimkou Jerezu, velmi krátkých okruhů, a do toho ještě pomalejší kategorie BMW M2, která nebyla až o tolik pomalejší. 

    Smíšené pocity u mě přetrvaly po celou sezónu. Z pěti závodů jsem se zúčastnil tří a ani s jedním jsem nebyl spokojený. Okayama mi moc nesedla - okruh je to krásný, ale jízda s Porsche na něm pro mě byla hodně těžká, navíc zde byly jen dvě roviny, kde se daly předjíždět BMW, a i to velmi těžko. Stávalo se mi tak, že jsem za pomalejším autem zůstal třeba i dvě kola.  V následujícím Nogaru jsem pak měl problémy s přilnavostí, v určitých místech se mi nejelo moc dobře a často jsem tak končil mimo trať. Sonomu a Lime Rock jsem, možná naštěstí, kvůli práci musel vynechat, a na poslední Jerez jsem taktéž kvůli práci moc nenatrénoval a podle toho pak celý závod vypadal. Sice jsem jej dokončil, ale s výjimkou Jardy Kondicze jsem nedokázal porazit ani kategorii BMW.

    Ve výsledku ale nemohu být nespokojený. Poskládal jsem tým kamarádů, kde vládne klid a pohoda, kde si navzájem pomůžeme a podpoříme, a kde všichni nějakým dílem přispívají k cestě ke společnému cíli. Tohle je pro mě opravdu tým snů, patří vám obrovské díky za to, že jste v tom se mnou. Díky! Díky!

 

Copyright © 2020 Phyllobates Terribilis. Všechna práva vyhrazena.